Music [] The SIMS real [] :ham Obrázky []
REKLAMY SEM

Počátek soumraku

24. března 2012 v 19:44 |  Stories
A když Rea otevřela okno, vyletělo z něj snad milion kousíčků něčeho, co odrazovalo světlo a tímpádem ji na chvíli připravilo o zrak. Byla ztracena, v ten moment jí před očima proletěl celý život. Nemůže dýchat, to může znamenat jen jedno- její pronásledovatel ji dostal.
"Kam si schovala ten svitek?!" křičí na ni, zatímco nespouští ruku z jejího krku. Uvolní stisk a ona rychle sápe po dechu. "Tak kam?!" Skopne ji na zem a čopne si k ní. "Nechtěl jsem, aby to zašlo až tak daleko..." Pohladí ji po tváři. "Ale když ty to pořád nechceš říct."
Rea se na něj podívala tak, jako snad ještě nikdy na nikoho v jejím životě, s takovým odporem. "Raději mě zabij, ale nikdy ti neřeku, kde je." Na to se útočník zvedl a začal do Rey kopat, nemohl ji však vzít za slovo, moc dobře věděl, že ona je jediná, kdo ví, kde se jeho hledaný svitek právě nachází.
 

Odraz přání

2. března 2012 v 22:25 |  Stories
Katy každé se každé ráno napřed pracně probírá, a první co udělá potom, co vztane, je, že se na sebe zadívá do zrcadla. Nenamalovaná a s vlasy naprosto do všech stran sice nevypadá zrovna jako Miss, ale při představě svého česání a malování se ve zrcadle odraz mění jak si jen přeje. Ovšem jen ve zrcadle. Dokázala by se do něj dívat celý den, celou noc, neustále, protože cokoliv si jen přeje, na co jen pomyslí, jí vyjeví. Je to zrcadlo jejích touh, přání. Zrcadlo bylo dědictví po prababičce, bylo v mohutném, vyřezávaném a pozlaceném rámu, který mu dodával určitou noblesu.
Když si konečně Kate uvědomila, že už zase u zrcadla stojí půl hodiny a opětovně nestíhá, začala se rychle chystat do práce. Už nemohla znova přijít pozdě, vyhodili by ji. Její pozdní příchody se totiž pravidelně opakovaly. Zrcadlo jí totiž téměř každé ráno vyjevovalo odraz jejího vysněného povýšení, po kterém touží už celých 5 let, tedy od doby co do práce nastoupila.
Po práci se zase vrátila domůpozdě v noci, jako pokaždé. Sedla si zase ke zrcadlu a ono ukazovalo její vysněnou rodinu- manžela a 3 krásné děti, dva kluky a holčičku. Nad tím si zase mohla jen povzdechnout, protože kvůli práci nic jiného nestíhala. Jen letmo pohladila zobrazenou holčičku po vlasech, cítila jak jsou hebké, stoupla se ke zrcadlo čelem a přilepila se rty ke rtům jejího vysněného manžela, cítila, že on to opětuje. To bylo poprvé, co si všimla, že něco takového jde. V tom ji chytil za ruku a stáhl dovnitř do zrcadla.
Ocitla se v tom nejkrásnějším pokoji, co kdy viděla, v tom pro ni nejkrásnějším- její ložnici. Stála naproti toho nejkrásnějšího muže, co kdy viděla, jejího muže a dívala se na ty nejkrásnější tři děti- na její děti. Nevěděla co se vlastně stalo a tak si jen všechno prohlížela. "Maminko, maminko, zavedeš mě dneska na balet?" Pokřikla holčička, ale i tak krásným hlasem. Katy si vždycky sama jako malá přála být baletkou, a teď je jí její dcerka. "Jistě holčičko, ale nevím kdy končím v práci." Manžel se tomu zasmál. "Ale miláčku, ty přece končíš kdy sama chceš, tvá pracovní doba se přizpůsobuje tobě, ne ty jí." Podotknul, Katy si nemohla nepovšimnout, že její "miláček" má stejný hlas jako Antonio Banderas, ten co se jí tak líbí.
Zvykat si na vysněný život snad ani nejde, všechno se za pár chvil zažilo. Žila si svůj vysněný život, ale i to mělo chbu- realitu. Po dvou dnech, co se neobjevila v práci, si o ni začala její spolupracovnice, a vlastně i jedna z mála přátel, se kterýma se stýkala, Monica, dělat starosti. Zašla k ní domů a kupodivu bylo odemčeno. "Katy?!" křičela, ale z nikama nepřicházela odezva. Zamířila hned do ložnice, protože věděla o jejím zrcadle, ikdyž myslela, že "Odraz přání" myslela Katy obrazně. Našla ji tam, u zrcadla úplně mimo, jenom u něj stála a její pohled ani na moment nezamířil jinam, ani když k ní přišla, nic se nezměnilo. Katy nereagovala na nic, jenom tam stála a měla přímo blažený výraz. Když se ji snažila Monica odtrhnout od zrcadla, odvděčila se jí Katy ránou do hlavy a dívala se tam dál. Monica se hodně vylekala, viděla, že něco není v pořádku. Pro jistotu zavolala sanitku, Katy musela jinam.
Po nějaké době ji zavřeli do blázince, dočista se zbláznila, když se nevyskytovala v blízkosti žádného zrcadla, tak byla útočná a mlela něco o té krásné holčičce s neuvěřitelně jemnými vlásky. To samé se také předtím stalo i prababičce.

Je i něco kladného?

25. února 2012 v 10:13 |  Kecyy
Co nás ve škole naučili?
Samozřejmě SOUSTŘEDIT SE na opisování nebo napovídání, aby na to učitelé nepřišli.
Jistě jsou tady i výhody jako spát s otevřenýma očima nebo si napsat esemesku aniž byste se na ni ani podívali.
Jsou tady i ty teoretické věci, kterým jsme se věnovali zhruba v 1. třídě např. číst, psát a pozdější zdokonalování obou, ale co je to v porovnání s horní polovinou článku? :D
 


Moje postava od Tera.chan

16. února 2012 v 15:39 |  Obrázkyy
Bydliště: Japonsko
Barva vlasů: zrzavé
Barva očí: hnědé
Délka vlasů: dlouhé
Názory na postavu z Naruta:

Naruto: Naivka, ale je překrásná.... =*
Sasuke: Nic zvláštního si o ní nemyslím, ale jak by asi řekl Naruto- Je hezká...
Sakura: Taková tichoučká! Ale myslím, že není důvod, proč by taková měla být, je skvělá a myslím, že má i větší šanci u chlapců, jak Ino...
Neji: Její nevyslovitelná agrese někdy opravdu dokáže rozladit i klid Kakashiho senseie...
Rock Lee: Taková žhavost! někdy se bojím, aby mě nepopálila.... XD
TenTen: Podle mě je to skvělá holka, asi není co víc dodat. Je fajn, že není tolik ukecaná jako Ino! *žárlí* xD
Ino: H-hej! Hej!! Jo, no uznám, že je hezká, ale kluci letí na holky jako jsem já! Ne na tichálky!
Shikamaru: No, je jedna z mála holek, co umí doopravdy zavřít pusu a mlčet...
Choji: Já jím tolik jídla a jsem tlustej, ona jí dvojnásobek a přesto je hubená jak tyčka! NESPRAVEDLIVOST!!!!
Kiba: Je hodná, donesla Akamaruovi několik pytlů s masem, je opravdu silná a přitom krásná!
Akamaru: *tiše sedí v rohu a vylizuje talíř ve kterém bylo plnoooo krůtího masa!*
Hinata: trochu mi mě připomíná, ale to JEN, když je tichá.... a milá!
Shino: No, raději ji nepouštím do přílišné blízkosti k mejm zlatíčkům, broukům....
Kakashi:Nemám s ní problém, je to skvělá dívka....
Tsunade: Tybláho ten rozměr... Ta jednou bude hezčí a lepší než já! *sklesle depčí v rohu*
Jiraya: *slintá* Kráááááááááááááááááskáááá! Joooo! To je tělo! Um!!!! *zasněnýý!!* (přestan slintat ty starej páprdo xD)
Karin: Tsss.... Ale sem ráda že se oní Saske moc nezajímá. Mrcha,, nikdo mi nevezme mýho Sasíka! xD
Tobi:o kotě nemrkej tak na mě jsem v rozpacích! *dělá si iluze o tom, jak ho uplně žere* (ale kdo by nežral našeho malého Tobíka že? xD)
Itachi: No comento...xD
Moc, moc, moc děkuju <3
Její blog -->

Web


BACK!

16. února 2012 v 15:34 |  Kecyy
Nějak to vypadá, že mi všechno to blogování zase chybí... Jsem ráda, že jsem zase nesmazala blog a mám se kam vrátit :D No nic, sice ještě nevím na jak zase dlouho, ale jsem prostě zpátky! <3
Jen to tu musím tak nějak zase upravit, je mi strašná zima jen jak vidím ty soby :DD


No...

29. prosince 2011 v 20:42 |  Kecyy
Nejspíš tu opět moc nebudu tak jako doteď... POZASTAVUJU. Bude to asi tím, že už mě zase blogování nudí... No jako obvykle. Určitě se sem zase po nějakém čase vrátím, ale zatím Adios :*
Zase někdy...

LMAO!

18. prosince 2011 v 18:21 |  Kecyy
Přijde mladík do lékárny a přeje si: "Dejte mi, prosím jeden prezervativ, jdu dnes na návštěvu ke své dívce ... ... Počkejte, radši mi dejte dva, ona má taky docela pěknou sestru ... ... Anebo ne! Dejte tri! Matka mé dívky také vypadá celkem dobře". Tak se také stalo. Mladý muž přisel na návštěvu, pozvali ho k obědu i na kávu, ale on celou dobu jen seděl a červenal se...
Když ho dívka vyprovázela, ptala se: "Co je to dnes s Tebou? Nechutnal ti oběd, ze jsi takový zasmušilý?" "Ne, oběd byl výborný, ale kdo by si byl pomyslel, ze tvůj otec je lékárník..."


Vánoční look

18. prosince 2011 v 18:12 |  Kecyy
No tak jsem si nastavila něco, aby to tu vypadalo tak nějak zimněji, ikdyž venku nesněží


Víte už co pod stromeček?

11. prosince 2011 v 18:33 |  Kecyy
Pomalu ale jistě mě začíná čímdál rychlejší přibližování Vánoc stresovat. Kdo do hajzlu vymyslel ten zvyk dávat si dárky? Nikdy mi to nevadilo, protože jsem je měla měsíce předem koupené, ale ten nadhled ztrácím. Jednodušeji řečeno, nic nemám.
Už nějakou dobu jsem rozhodnutá nakoupit dárky, ale kdykoliv se dostanu do nějakého obchodu, vyberu tam spíš něco pro sebe, než nějaký dárek. Problém toto, už zbývá jen 13 dní do toho proklatého svátku, teda pokud počítám dobře. Mám na čase myslet i na někoho jiného než na sebe.

Kim

11. prosince 2011 v 18:21 |  Obrázkyy
Pátá řada Amerika hledá topmodelku na Prima Love skončila, no těším se na šestou. Ikdyž se musím přiznat, že jsem fandila Kim...
kim

Zdroj obrázku---> summerwood.blog.cz

Kam dál